JAK VYBRAT NAVIGACI
Nebudu se zde zabývat konkrétními typy
přístrojů. Spíše jde o to, získat určitý přehled možností,na základě kterých si
pak každý zvolí to, co by mu mohlo vyhovovat.
V našem případě zřejmě hledáme navigaci použitelnou na
motorce. Velmi pravděpodobně jí budeme používat i v autě. Budeme od ní chtít,
aby nás vedla v místech, která neznáme. Měli bychom si ujasnit, zda budeme
cestovat pouze po republice, přidáme sousední státy, nebo pojedeme ještě dál....
Chceme s navigací provozovat i pěší turistiku? Chceme si na ní přehrávat
písničky a prohlížet fotky?
V každém případě se nevyhneme kompromisům. Zcela univerzální
navigace neexistuje. Jak tedy vybírat? Motocyklová navigace je použitelná i v
autě v podstatě bez omezení. Automobilní je použitelná na motocyklu s určitými
omezeními. V čem je hlavní rozdíl? Motocyklová navigace má zpravidla robustnější
konstrukci, je odolná proti dešti, lze jí obsluhovat i v rukavicích, má
kontrastnější a jasnější obrazovku, takže je na ní dobře vidět i v přímém
slunci. Použijeme-li na motorce automobilovou, musíme jí v dešti chránit
(prodávají se vhodné obaly), nebo sundat a dát do sucha. V obsluze bez rukavic a
v rukavicích bych zásadní problém neviděl, nehledě k tomu, že některé
automobilní lze v rukavicích obsluhovat. Největší rozdíl je ve zřetelnosti
obrazovky na slunci. Trochu pomůže štítek. Jezdit se podle ní dá. Doporučoval
bych pro tento účel ale spíš navigace s větším displejem, které jsou samy o sobě
přehlednější. Důvod proč použít na motorce automobilovou navigaci je v podstatě
jediný. Je podstatně levnější. Základní modely motocyklových navigacích mají
ceny od bezmála 9 000,- Kč výše.
Tím jsme se vlastně dostali k otázce výběru navigace podle
ceny. Automobilní navigace lze pořídit už od 2 000,-Kč. Ty základní mají
obrazovky o úhlopříčce 3,5“, což podle mě na motorku moc vhodné není (viz výše).
Ty o něco dražší mají úhlopříčku 4 – 4,3“, což je lepší. Další věc, která se
odvíjí od ceny je kvalita mapových podkladů. Levnější navigace mají mapy uložené
ve vnitřní paměti. Rozsah a kvalita mapových podkladů je tedy omezena její
velikosti. Dražší mají mapy na paměťové kartě, která má kapacitu mnohem větší.
Dobrou volbou je pořídit přístroj známější značky, tedy TomTom, Garmin, nebo Mio.
Hraje zde totiž dost velkou úlohu aktualizace map. Přístroje od zhruba 3 500,-Kč
nabízejí tak zvanou Lifetime záruku. Koupí získáte ne jen přístroj ale zaručenou
doživotní aktualizaci map. K navigacím, které Lifetime záruku nemají, lze
aktualizace dokupovat, ve většině případů předraženě. Aktualizace pravidelně
vycházení 3-4 krát do roka. Jejich instalací se minimalizuje možnost
„zabloudění“ a zmatečně plánovaným trasám. Nestane se, že při jízdě po nové
dálnici podle navigace zjistíte, že jedete po poli a budete posílání po náspu k
nejbližší silnici, kterou navigace zná. Dražší navigace umějí využívat ještě
technologii DRS-TMC. To znamená, že rozpoznají velkou kolonu, nebo dopravní
zácpu a navrhnou vhodnou objízdnou trasu. Některé navigace také umějí vypočítat
nejvhodnější trasu pro určitý den či jízdní dobu, dle informací o obvyklé „ucpanosti“
trasy.
Dostáváme se k otázce umístění navigace na motorce. Zpravidla
vždy to bude na řidítkách. Motocyklové navigace jsou dodávány s příslušenstvím,
které obsahuje držák na řidítka a zpravidla napáječ. Automobilové navigace jsou
dodávány s držákem do vozu a adaptérem pro napájení ze zásuvky vozidla. Pro
připevnění na řidítka budeme muset trochu vymýšlet. Nepochybně se povede
vygooglit vhodné prvky, kterými se to dá uskutečnit. Já například využívám velmi
jednoduchou kombinaci držáku na kolo, držáku pro automobil a kusu plechu, na
kterém je napájecí zásuvka. Chvíli jsem to vymýšlel a výroba trvala si hodinu.
Bez problému se dá sehnat zásuvka s držákem na řidítka. Zásuvku doporučuji přes
pojistku propojit přímo ke svorkám akumulátoru. Lze jí pak využívat i pro jiné
spotřebiče, nebo k dobíjení akumulátoru. Pokud máte na motorce štít, je vhodné
navigaci umístit tak, aby jím byla chráněna. Má to ještě jednu výhodu.
Reproduktor pro hlasové pokyny bývá vzadu a štít odráží zvuk směrem k jezdci.
Záleží však na druhu přilby a hlučnosti stroje. Některé navigace jsou vybaveny
bluetoothem, což je na poslech nejvhodnější. Není nezbytně nutné sledovat
zvukové pokyny. Je to ale výhodnější neboť před příjezdem ke křižovatce jste
informováni o tom co máte dělat. Nezmínil sem se o tom, že některé navigace
dokážou z vložené paměťové karty přehrávat zvuk a zobrazovat fotografie. To ale
myslím při použití na motorce nebude nejpodstatnější. Navigovat umějí i chytré
telefony. Mají však většinou méně pohodlnou obsluhu a problém může být i s
baterií. Ještě něco málo o zadávání trasy. Každá navigace umožňuje zvolit různé
varianty trasy. Z vlastí zkušenosti doporučuji příliš nepoužívat „nejkratší“.
Může se totiž stát, že doslova kvůli pár metrům, vás požene cestou necestou.
Tedy ona tam nějaká cesta bude, ale jde o to jak bude vypadat. Já nejčastěji
používám „nejrychlejší“ a podle situace „s využitím dálnic“, nebo bez. Žádná, i
naprosto čerstvá mapa není zcela aktuální. Jak je napsáno výše, nové mapy
vycházejí 3-4 krát do roka a jejich příprava také chvíli trvá. Může se tedy
stát, že na chvíli zabloudíte. Jednou mně kdesi ve východních Čechách GPS
zavedla na staveniště. Dělníci u míchačky se mohli potrhat smíchem, když sem se
kolem nich otáčel a navigace právě v tu chvíli vydala hlasový pokyn „Až to bude
možné, otočte se“. Někdy z legrace říkám, že navigace umožní dostat se do míst,
kde člověk ještě nikdy nebyl a ani tam nechtěl. Ono je to tak, navigace vždy
nějakou trasu „vymyslí“ a pravděpodobně vždy se s ní dostanete do cíle. Někdy
třeba cestou ne zcela optimální, ale nic na světě není dokonalé.
Miloš