Iron DogsTo bylo tak: jeli jsme připravovat sraz a kus cesty absolvovali v opravdu silném dešti. Druhý den jsme potřebovali projet trasu společné jízdy. Startér točil, ale motor nenastartoval.
Odtlačil jsem motorku na kopec, zařadil čtyřku a myslel, že z kopce chytí. Jenomže zima, samozřejmě přilepená spojka (charakteristická vlastnost spojek v oleji), a tak se ani moc nechtěla z kopce vydat, natož nastartovat. No nic, nastartoval jsem přes kabely z jiné motorky. Projeli jsme trasu společné jízdy. Na trase startovala bez problémů.
Další den jsme potřebovali jet něco zařídit. Nastartovala. Sobota – den společné jízdy – start přes kabely. Dojel jsem na seřadiště, tam zhasla, takže znovu kabely. Úžasné, hlavně když člověk dělá vedoucího jezdce sestavy a všichni čekají, až částečně rozebere a zase složí kus motorky, aby se dostal k baterce. Na trase opět startovala bez problémů. V neděli při odjezdu také nastartovala bez problému. Nic méně, měl jsem pocit, že něco není v pořádku, a po dojezdu domů začal problém řešit. O zkušenost se tedy podělím.
Hledání závady
Jak už jsem několikrát někde psal, příčiny, proč motor nenastartuje, jsou v principu dvě: buď tam nemá co hořet, nebo to není čím zapálit. Závadu palivové soustavy jsem vyloučil – přes kabely startovala, takže málo elektriky. Baterka sice startérem točí, ale nezbývá dost energie pro zapalování. Nejčastější příčinou bývá slabá baterie. Je tedy nutné vypátrat, jestli to tak je, a proč to tak je. Potřebujeme k tomu multimetr.
Akumulátor dobijte nabíječkou. Dál je zapotřebí zjistit, jak rychle se vybíjí. Zapněte zapalování a rozsviťte potkávací světla.
Napětí na prázdno by mělo být 12,7 – 13,1 V. Po zapnutí světel by mělo pomalu klesat a za 30 sekund dosáhnout přibližně 12,4 V.
Je-li dosud vše v uvedených hodnotách, je akumulátor pravděpodobně v pořádku. Další otázka: „Nekrade něco proud?" Přepněte multimetr na měření proudu a zapojte jej do série s akumulátorem. Při vypnutém zapalování by ideálně neměl protékat žádný proud. Je však možné, že i při vypnutém zapalování mohou být některé spotřebiče připojeny (např. alarm). Odběr by neměl přesáhnout 50 mA. Přesáhne-li, je pravděpodobně chyba někde v elektroinstalaci.
Jestliže jsme dosud nezjistili chybu, dalším krokem je kontrola dobíjení. Nastartujte a změřte napětí na svorkách akumulátoru. Mělo by se pohybovat mezi 13,6 – 14,9 V. Při zapnutí např. světel a po přidání plynu by se tyto hodnoty neměly výrazně měnit. A tady já našel chybu: napětí bylo 13,2 V a po přidání plynu mírně pokleslo. Akumulátor byl tedy víceméně pouze udržován na svém napětí, ale ne příliš dobíjen.
Dobíjení mají na starosti dvě věci – alternátor a regulátor. Alternátor vyrábí střídavý proud o napětí kolem 80 V (závisí na otáčkách). Základní zkouška alternátoru je měření jeho vinutí. Vede od něj konektor k regulátoru. Konektor je třípinový, barva vodičů zpravidla bílá, nebo žlutá.
Přepněte multimetr na měření odporu. Změřte odpor jednotlivých vodičů (fází) mezi sebou – hodnota by se měla pohybovat mezi 0,1 – 1 Ohm. Dále změřte odpor mezi jednotlivými vodiči a kostrou – měl by být nekonečný (žádný). Pokud výsledky měření odpovídají uvedeným hodnotám, je alternátor zřejmě v pořádku. Dá se na něm udělat ještě funkční zkouška, k tomu je ale zapotřebí přípravek a nebudu se jí zde zabývat.
Poslední, co zbývá, je tedy regulátor. Přepněte multimetr na režim „test diod". Kladnou měřící svorku multimetru propojte s červeným vodičem regulátoru, zápornou postupně propojujte s vodiči na třífázovém konektoru regulátoru (žluté nebo bílé vodiče). Naměřené hodnoty by se měly pohybovat mezi 0,35 – 0,75 V. Jsou-li nižší, nebo vyšší, je chyba v regulátoru. To byl můj případ. Metodiku měření zde nerozvádím do podrobností, v případě potřeby na internetu najdete několik velmi dobrých a podrobných návodů.
Řešení: výměna regulátoru
Dále budu popisovat, jak byla závada řešena konkrétně na motocyklu Yamaha Virago 535. Nic méně, pro jiné stroje bude postup modifikovatelný. U Viraga je regulátor do značné míry i pohledová záležitost. To, co je vidět zvenku, je chladič regulátoru (musí být chlazen; je-li chlazen nedostatečně, odejde do věčných lovišť). Umístění v blízkosti „hrnce" výfuku, i když je v cestě teplotní štít, se z tohoto pohledu nejeví jako žádná výhra.
Do roku 1996 byl regulátor přišroubován k vnitřku tohoto chladiče. Tento regulátor lze koupit i jako druhovýrobek za cenu kolem 1700,- Kč a výměna je jednoduchá. Od roku 1997 (můj případ) je regulátor nedílnou součástí chladiče a celek stojí cca 6000,- Kč. Levnější z druhovýroby neexistuje.
Levnějším řešením je tedy použít nějaký univerzální třífázový zkratový regulátor. Na internetu takovou věc nabízí několik dodavatelů. Já si vybral Ignitech. Komunikace s firmou je poněkud obtížnější (nekomunikují po telefonech, ale pouze e-mailem). Zase na druhou stranu, když mají pracovat, nemají čas telefonovat. Dokázali mi dodat regulátor do dvou dnů, s originálními konektory a na mé vyžádání s kabeláží dlouhou cca 1 m, což bylo kvůli umístění regulátoru nutné.
Montáž
Dalším krokem je vymyslet, kam regulátor umístit. Místo musí splňovat dva parametry: regulátor se tam musí vejít a musí být dobře chlazen. Při tom není příliš vhodné vrtat do motorky díry na upevňovací šrouby. Jako vhodné mi přišlo umístit jej za přední vidlici, do prostoru původní houkačky. K upevnění jsem použil stávající otvory pro uchycení padacího rámu a závitový otvor, ve kterém byla uchycena houkačka. Já mám houkačky jiné a na tomto místě jsem měl umístěno jejich spínací relé. Bylo tedy nutno vymyslet a udělat držák pro regulátor a relé houkaček.
Jako materiál byl použit ocelový plech o tloušťce 1 mm. Elegantnější by bylo použít antikorový plech a vyleštit jej, ale nebyl k dispozici. „Zobák" vpravo nahoře slouží k uchycení relé houkaček. Na spodní a horní hraně jsou navléknuty rozříznuté gumové hadičky, které mají předcházet případnému poškození kolem jdoucích kabelů. Montáž držáku na motorku byl sice trochu boj (kdybych to řešil ještě jednou, udělal bych na držáku drobnou změnu), nic méně povedlo se a vypadá to takhle:
Před montáží držáku je vhodné demontovat plastový kryt zapalovacích cívek. Usnadní to jednak umístění šroubů do otvorů pro padací rám a následně i protažení kabelů s konektory do prostoru za „kapku" na pravé straně. Dále je nutné kabely protáhnout pod nádrží a kolem akumulátoru, do prostoru levé podsedlové kapsy, kam vedou propojky od původního regulátoru. Ten jsem ponechal z estetických důvodů namontovaný, ale odpojený. Vývodní kabely nového regulátoru je dobré dát směrem dolů a malým obloučkem pak nahoru pod nádrž. Při umístění kabelů nahoře by se po nich stékající voda mohla proklubat až k elektronice.
Přeju, ať obsah tohoto článku nepotřebujete, a kdyby ano, ať pomůže.
— Miloš